Peritoneální dialýza (PD) je léčba nahrazující funkci ledvin, při níž se krev čistí pomocí výstelky břišní dutiny zvané pobřišnice.Znamená to, že odpadní látky a přebytečná voda jsou odfiltrovány z krve přes tuto přírodní membránu uvnitř těla místo přes umělý filtr mimo tělo. Peritoneální dialýza je jednou z hlavních metod dialýzy u pacientů s chronickým selháním ledvin. Někdy se jí říká domácí dialýza, protože nevyžaduje přístroj na klinice a pacient si ji může provádět sám v pohodlí domova.
Peritoneální dialýza využívá vnitřní výstelku břišní dutiny (pobřišnici) jako filtr. Do břišní dutiny je trvale zaveden měkký katétr (tenká hadička), který umožňuje nalévání a vypouštění speciální tekutiny – dialyzačního roztoku. Během dialýzy se přes katétr napustí do břišní dutiny určitý objem tohoto sterilního roztoku. Roztok zůstává uvnitř několik hodin a přes pobřišnici z krve do roztoku přestupují odpadní látky metabolismu (jako močovina) a přebytečná voda. Pobřišnice má bohaté cévní zásobení a její plocha (asi 0,5–2 m2) je srovnatelná s plochou všech ledvinných filtrů, takže funguje jako účinný filtr.
Po uplynutí doby působení (obvykle 4–6 hodin) se obohacený roztok plný odpadních látek vypustí ven opět přes katétr do sběrného vaku. Poté se dovnitř břicha naplní nový čerstvý roztok a cyklus se opakuje. Jedno napuštění a vypuštění tekutiny se nazývá výměna dialyzátu:contentReference[oaicite:7]{index=7}. Tyto výměny se opakují několikrát denně, aby bylo zajištěno kontinuální čištění krve. Během doby, kdy je roztok v břiše a dialyzuje (tzv. fáze prodlevy), můžete běžně chodit, pracovat či vykonávat jiné aktivity – nic vám nebrání, pouze v sobě nosíte tekutinu, která právě očišťuje vaši krev.
Celá léčba probíhá každý den a přizpůsobuje se vašemu běžnému režimu. Peritoneální dialýza bývá hodnocena jako šetrná a zpravidla nebývá bolestivá. Velkou výhodou je, že k provádění PD nejsou nutné žádné každodenní vpichy jehlou do těla – katétr je zaveden trvale. Je ovšem nezbytné dbát na přísnou hygienu při manipulaci s katétrem a roztoky, aby se předešlo infekci. Nejzávažnější možnou komplikací peritoneální dialýzy je totiž infekce pobřišnice (peritonitida) zavlečená katétrem. Proto se pacienti a rodinní příslušníci před zahájením domácí léčby důkladně zaškolí, jak výměny provádět sterilně (tzv. bezdotykovou technikou).
Peritoneální dialýzu mohou využívat pacienti s chronickým selháním ledvin (typicky v konečném stadiu, kdy funkce ledvin klesla pod 10–15 % normálu). Je vhodná pro dospělé i dětské pacienty – včetně seniorů – kteří jsou schopni nebo ochotni se o léčbu starat doma (případně s pomocí rodiny či asistenta). O tom, zda je PD vhodná právě pro vás, vždy rozhoduje váš ošetřující nefrolog. Zohledňuje se například váš celkový zdravotní stav a podmínky v domácím prostředí. Některé zdravotní situace mohou PD vylučovat (např. rozsáhlé operace nebo srůsty v dutině břišní):, ale mnoho pacientů PD úspěšně podstupuje řadu let.
Velkou výhodou PD je, že léčba probíhá v domácím prostředí a dává pacientovi podstatně více nezávislosti oproti klasické hemodialýze na klinice. Pacient není vázán na docházení třikrát týdně do dialyzačního střediska, ale provádí si dialýzu každý den sám (většinou doma). Díky tomu lze léčbu lépe přizpůsobit osobnímu rozvrhu a životnímu stylu – mnoho pacientů s PD může nadále chodit do práce či do školy a věnovat se cestování nebo koníčkům:contentReference[oaicite:11]{index=11}. PD také lépe zachovává zbývající funkci vlastních ledvin v prvních letech léčby a umožňuje flexibilnější dietu a méně léků než klasická hemodialýza. Samozřejmě, domácí léčba vyžaduje od pacienta (nebo rodiny) zodpovědnost a pečlivost při dodržování hygienických postupů a pravidelného režimu.
Existují dva hlavní způsoby provádění peritoneální dialýzy – buď ruční výměny během dne, nebo automatizované výměny pomocí přístroje nejčastěji v noci. Oba způsoby využívají stejný princip očišťování krve přes pobřišnici pomocí dialyzačního roztoku; liší se však organizací výměn.
CAPD neboli ruční (manuální) peritoneální dialýza se provádí svépomocí několikrát během dne. Označení “kontinuální ambulantní” znamená, že čištění krve probíhá průběžně 24 hodin (kontinuálně) a pacient si výměny provádí sám mimo nemocnici (ambulantně). Při CAPD není potřeba žádný přístroj – využívá se pouze gravitace a jednoduchý hadičkový set s vaky. Během každé výměny se jeden vak s čerstvým roztokem napojí na váš břišní katétr a druhý prázdný vak se položí níže na zem. Nejprve roztok, který byl několik hodin v břišní dutině, samovolně vyteče do spodního odpadního vaku (vlivem gravitace). Následně se čistý dialyzační roztok z vyvýšeného zavěšeného vaku steče do břišní dutiny:contentReference[oaicite:14]{index=14}. Po napuštění se hadičky odpojí a můžete se volně pohybovat během prodlevy do další výměny.
Tyto ruční výměny se obvykle provádějí asi 3–5× denně dle potřeby. Typicky se provádí čtyři výměny za den (ráno, v poledne, odpoledne a večer před spaním), každá výměna trvá zhruba 20–30 minut. V době spánku bývá břicho naplněno roztokem po celou noc bez výměny. Přesný plán (počet výměn a objem roztoku) stanoví lékař podle zdravotního stavu pacienta. CAPD je nejrozšířenější formou peritoneální dialýzy – díky své jednoduchosti a tomu, že nevyžaduje přístroj, ji volí mnoho pacientů.
APD neboli automatizovaná (přístrojová) peritoneální dialýza využívá ke střídání výměn přístroj zvaný cykler. Cykler je malý automatický přístroj (velikosti menšího kufříku) napojený hadicí na váš břišní katétr. Během APD přístroj sám řídí napouštění a vypouštění roztoku podle nastaveného programu od lékaře. Nejčastěji APD probíhá v noci během spánku pacienta: před spaním si pacient připraví přístroj a připojí se k němu, přístroj pak opakovaně provádí výměny roztoku během noci, a ráno se pacient odpojí. Ošetření APD trvá obvykle kolem 8–10 hodin přes noc, takže ráno vstáváte s vyčištěnou krví a přes den již dialýzu řešit nemusíte (pouze výjimečně se někdy přidává ještě jedna ruční výměna přes den, pokud to lékař doporučí).
APD je díky automatizaci pohodlnější v tom, že většina dialýzy probíhá, zatímco spíte. Cykler sám ohlídá časování a objemy výměn – pro pacienta to znamená méně manuální práce. Některým pacientům APD lépe vyhovuje i proto, že se cítí přes den “volní”. Jiní naopak preferují CAPD, protože nechtějí být v noci napojeni na přístroj. Účinnost očištění krve je při správném nastavení u obou metod srovnatelná. Volba mezi CAPD a APD záleží na domluvě s lékařem, technických možnostech a také na vašich preferencích.